Úvodní obrázek
Shlédněte naše videa

STČ - Highlights 2016


8
červen
Tábor 2010

Tábor v roce 2010 byl motivován dobrodružnými archeology. Hned první den
večer se děti seznámili s důležitou postavou, jenž je provázela po celých 14
dní. Jedná se o objednavatele Petra, který si k sobě zavolal tři nejlepší
archeology světa. Indiana Jonese, Ricka O'Conella a Laru Croft. Žádá po
nich, aby pro něj našli velmi starý a vzácný kompas. Neřekne jim nač jej
chce, či ke ho hledat, pouze to, že královsky odmění toho, kdo kompas najde.
Všichni tři dobrodruzi vycítí, že to nebude jednoduchý úkol, a že k jeho
splnění bude zapotřebí celého týmu lidí, proto proběhne konkurz, při kterém
se všichni soutěžící rozdělili do týmů k patřičným archeologům.

Další den ráno na scénu přichází další postava a to jakýsi průvodce, kterého
by bylo možné přirovnat k Vergiliovy z Danteho Božské Komedie, kterého pro
naše účely představoval Viki. Ten archeologům poradí, kde hledat kompas a
nasměruje je do nejrozsáhlejši knihovny na světě - Library of Congress ve
Washingtonu.

Všechny týmy nejdříve museli zdolat náročnou cestu do USA, která je spjata
se zařízením víz i s přesvědčením velmi zvídavého úředníka celní správy.
Teprve potom se mohly vydat do labyrintu obrovské knihovny, ve které bylo
nutné vyselektovat a zapamatovat si důležité informace. Z knihovny se
archeologové dozvědí, že kompasy, které vyžaduje objednavatel, jsou tři, ale
každý ukazuje s jinou přesností a také zjistí, kde se nacházejí. Na to
navazuje další hra, pri které soutěžící čeká záludná cesta k posvátnému
chrámu, kde jsou kompasy zakopány.

Večer se archeologové vrátí za objednavatelem, kterému předají požadované
kompasy, ten je s jejich výkony velmi spokojen a náležitě je odmění. Poté
jim oznámí, že pro ně má další zajímavou zakázku. Hledá starou mapu, jenž k
kdysi vytvořil samotný Ptolemaios I., a následně ji schoval do jím
vybudované knihovny v Alexandrii. Bohužel jak všichni víme, tato knihovna
vyhořela, ale říká se, že přežilo několik prastarých a vzácných svitků, kde
jedním z nich je tato Ptolemaiova mapa vyžadovaná objednavatelem.

Druhý den se dětem opět ukáže záhadný průvodce s další radou, kde hledat
mapu. Řekne dětem, že mapa během dlouhých tisíciletí několikrát vystřídala
majitele, ale v 16. Století ustalo toto střídání plné intrik a podvodů,
protože se o ni dozvěděl Maltézský řád. Část rytířů tohoto řádu zasvětila
své životy ochraně mapy, aby kvůli ní už nevznikaly konflikty a její
tajemství zůstalo navždy tajemstvím. Náš "Vergilius" archeologům poté poví,
kde se tento řád i s mapou ukrývá a také to, že cesta k tomuto místu je
vidět pouze v noci. Proto se děti v noci vydávají na cestu na jejímž konci
objeví polomrtvého člena Řádu. Ten jim v posledních slovech sdělí, že mu
mapa byla ukradena, a že jí musí dostat zpět, protože když by její tajemství
rozluštil někdo nepovolaný došlo by ke zkáze. Také se jim prozradí, že mapu
vzal velmi hrabivý člověk, kterému jde pouze o peníze.

Na základě informací z předešlého dne se jednotlivé týmy vydají hledat
zloděje, kterého nakonec opravdu najdou. Bohužel po rozmuvě s ním zjišťují,
že jediné možné řešení, jak svitek získat, je ho odkoupit, a to za velmi
vysokou cenu. Proto se rozhodnou získat finance ne zcela legální cestou,
tedy prodejem zboží na černém trhu, k jejich smůle je burza policií ukončena
dříve než stihnou nashromáždit požadované množství financí, a tak musejí
sáhnout i do oddílových zásob, které se zatím naplnitly pouze dokončením
úspěšného kontraktu s kompasy. S tímto doplněním peněz jsou schopni vyplatit
zloděje a získat mapu, kterou večer předají objednavateli.

Následující den ráno k dětem objednavatel opět promluví a žádá po nich, aby
mu pomohly s rozluštěním svitku, jenž mu předcházející den odevzdaly,
protože on sám není schopen tak učinit. Archeologové tedy luší kombinovanou
a složitou šifru. Po troše útrap se všem zadaří a svitek vyluští. Z jeho
obsahu a s průvodcovou pomocí pochopí, o co objednavateli už od začátku šlo.
Mapa popisuje prastarý portál, za kterým se skrývá nesmírné bohatství. Avšak
k jeho nalezení je zapotřebí zvláštního kompasu a k otevření portálu je
nutné jistého velmi starého artefaktu. O tomto artefaktu se od průvodce
dozvědí, že se ukrývá v rozsáhlém komplexu Vatikánských muzeí. Proto je
nutné se vydat do Vatikánu. Zde se soutěžní oddíly pokoušejí prodrat
byrokratickou pavučinou všemožných povolení a formulářů, aby byly vpuštěni
za papežem, kterého chtějí požádat o propůjčení artefakru. Bohužel papež je
na důležitém jednání ve vile Borghese, a proto na ně nemá čas.

Osazenstvo tábora značně rozčarované z náhlého neúspěchu se znovu rozhodne
překročit hranici zákona. Když dětem úřady neumožnily setkání s papežem, tak
si ho umožní sami. Jdou se vloupat do vily, ve které má papež jednání.
Jejich úkol není snadý, je nutné se proplížit kolem stráží. Naštěsí jeden
člen ostrahy usnul, tak se stačí kolem něj proplížit v tichosti, zatímco
druhý strážný poslouchá písničky, a tak je nutné se kolem něj mihnout
nepozorovaně. Všichni to zvládnou a nakonec se s papežem opravdu setkají.
Ten je však otřesený neschopností svých bodyguardů a náhlým vyrušením, že
jejich požadavku k vypůjčení vzácného artefaktu nevyhoví. Týmy archeologů se
tedy odhodlají k ještě extrémnějšímu porušení zákonů a rozhodnou se artefakt
v noci ukrást. Sice se jim podaří překonat laserové mříže chránící klíč
k portálu, ale když už ho mají nadosah stráže je odhalí a přesunou do
žaláře. Naštěstí se objeví objednavatel, který zaplatí kauci a dobrodruzi
nemusí trávit noc ve vězení.

Tím se archeologové dostali do slepé uličky. Sdělili neúspěch objednavateli,
který ale již všechno věděl. A přišel s řešním. Když není možné získat
artefakt z vlastnictví církve, třeba bude možné ho získat v době, kdy ho
Vatikán ještě nevlastnil. Představuje se tedy nový drobný problém, a to
sestavení stroje času s jehož pomocí, je možné cestovat do doby, kdy byl
klíč k portálu ještě mimo Vatikán. Objednavatel soutěžícím poskytne kontakty
na nejlepší vědce současnosti, kteří by společnými silami měli být schopni
takový stroj sestavit. Naši archeologové se tedy vydávají za jednotlivými
vědci, kteří budou stroj sestavovat. Každý má své požadavky a je nutné ho
přesvědčit, aby pro ně pracoval. Každému týmu se podaří získat nějakého
vědce na svou stranu a nastává nenéně důležitá část, tedy harvestace nutných
materiálů k sestrojení stroje času.

Večer se stroje času zapnou s očekáváním, co se stane druhý den. Probuzení
je netradiční, protože stroj času nefungoval přesně tak, jak měl. Dětem se
povedlo v čase cestovat, bohužel ale do jiné doby. Ocitly se v 60. Letech
20. Století a tak bylo velmi překvapivé, když ráno místo budíčku vyhrávaly
hitové písničky doprovázené "tancem" ostatních obyvatel v pestrobarevných
legínách. Hned tedy bylo jasné, že je něco v nepořádku, a že toto opravdu
není Anglie ve 14. století. Bohužel baterie stroje času se jeho použitím
zcela vybila a je tedy nutné celý den čekat než se pomocí fotočlánků znovu
dobije. Proto naši dobrodruzi uspořádali celodenní výlet po okolí zatímco se
nažhavoval stroj času. Večer se překontrolovalo nastavení stroje a došlo na
druhý pokus.

Tentokrát to opravdu vyšlo. Anglie 14. století. Naštěstí se hledaný artefakt
nacházel nedaleko od aktualní pozice a tak je možné se ihned vydat na cestu.
Klíč k portálu se nachází v blízké svatyni. Bohužel k ní vede namáhavá
cesta, při které je nutno plnit úkoly, jenž jsou bohužel zadávány ve
staroangličtině, avšak při jejich plnění se děti dozvědí heslo do svatyně.
Po vyřčení hesla konečně ze svatyně získávjí klíč k portálu. Je však teprve
poledne a stroj času nebude funkční až do večera, je tedy nutné se v této
nevlídné době nějak zabezpečit a přežít do večera. Jednotlivé archeologické
tými si rozdělávají vlastní ohně, na kterých si vaří guláš k večeři.

Ráno jsou archeologové zase zpět v současnosti a předávají objednavateli
klíč k portálu. Poté se však objevuje průvodce, který dětem připomene slova
umírajícího rytíře, že když se tajemství mapy dostane do špatných rukou,
přijde zkáza. Děti se tedy rozhodou zbavit objednavatele všech artefaktů,
které pro něj pracně získaly. Ten má však svou skupinu bodyguardů, se kterou
je třeba se nejprve vypořádat. Při této "bitvě" je objednavatel zraněn a
jeho poslední slova očišťují jeho jméno a prokazují jeho nevinnost. V tom si
naši dobrodruzi uvědoví svou fatální chybu, která stála objednavatele život.
Vše však není ztraceno! Za pomoci stroje času se vracejí před začátek této
bitvy a dochází k opačnému rozložení sil - archeologové nyní chrání
objednavatele. Jsou úspěšní a on jim jako odměnu sdělí, co zjistil během
jejich výletu do minulosti. Jedná se o souřadnice, které mají do celé
situace vnést světlo. A skutečně. Na popsaném místě naleznou zvláštní
fialové svítilny. Po chvíli bádání k čemu by světla mohla sloužit, si
archeologové vzpomenou na mapu, kterou získaly pro objednavatele.
V rozluštěné šifře totiž poslední verš zněl takto: *ale taje mé odhalí jen
osvícení.*

Všichni se do té doby domnívali, že taje svitku již odhalili, že právě oni
byli těmi *osvícenými*, když rozluštili složitou šifru. Ale pravda byla
jinde, pravé tajemství svitku odhalilo až *to osvícení*, a to pomocí
nalezeného fialového UV světla, jenž na svitku odhalilo opravdovou mapu, co
vede k pokladu za portálem.

Následující den pomocí získaného kompasu a nově objevené mapy začíná finální
boj mezi archeology o to, kdo se dříve dostane k portálu za nímž je poklad.
Cesta k němu je velmi náročná, ale všichni ji nakonec zvládnou, úspěšně
portál otevřou a po jeho projití se mohou dát do vykopání pokladu, jenž se
zde skrývá.

Následující den je pro naše archeology připravena pouť, kde je možné utrácet
nabyté finance získané jak individuální snahou, tak snahou společnou...